Káva. Jeden z nejoblíbenějších energizérů a zdrojů energie celého lidstva. Je také zdrojem věčných diskusí, zda je skutečně prospěšná, nebo škodlivá pro lidské zdraví. Kdyby na tuto otázku existovala jednoduchá odpověď, káva by už pravděpodobně měla jednu nebo druhou nálepku a podle toho by se na ni pohlíželo. Dnes vám však lékař může říci, jak je káva prospěšná pro vaše zdraví, a pak vám řekne, že byste jí neměli pít tolik. Otázka prospěšnosti kávy pro zdraví je mnohostranná a možná budete překvapeni, co se za ní skrývá.
Kdy je káva (nebo kofein) prospěšná
O kávě se často píše v negativním světle, ale ve skutečnosti existuje mnoho případů, kdy lze její konzumaci (nebo příjem kofeinu) velmi doporučit. A tyto přínosy se zdaleka netýkají jen často zmiňovaného zdroje energie a podpory hubnutí.
Astma: Bylo prokázáno, že kofein výrazně zlepšuje dýchací schopnosti u osob trpících astmatem, a to až 4 hodiny po konzumaci.
Bolest: Užívání léků proti bolesti, jako je ibuprofen nebo paracetinol, je v kombinaci s kávou účinnější.
Cvičení: Káva zvyšuje svalovou sílu o 7 % a fyzickou vytrvalost o 14 %. Dokonce snižuje subjektivní pocit vyčerpání a únavy při sportech, jako je jízda na kole nebo šerm.
Diabetes: Káva je vhodná pro pacienty s cukrovkou, kteří trpí cukrovkou: Konzumace kofeinu z nápojů, jako je káva a čaj, snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Jak se ukazuje, tento účinek přímo souvisí s množstvím. Zatímco denní dávka 200 mg snižuje riziko o 14 %, 417 mg denně snižuje riziko o 20 %.
Energie: Kofein je skvělým zdrojem energie, působí proti ospalosti a má celkově povzbuzující účinky.
Paměť: Bylo prokázáno, že káva podporuje paměť, a to při příjmu 65-200 gramů kofeinu denně. Při studiu nebo řešení náročných pracovních úkolů vám tedy pití kávy nejen dodá více energie, ale také si více zapamatujete.
Parkinsonova choroba: Z rozsáhlých epidemiologických studií vyplývá, že lidé, kteří pijí nápoje s obsahem kofeinu, jako je káva, čaj nebo kola, mají nižší riziko Parkinsonovy choroby.
Migréna: Káva překvapivě pomáhá i při migréně, zejména v kombinaci s léky, jako je paracetinol, aspirin a/nebo sumatriptan.
Hubnutí: 100-400 g kofeinu pomáhá při hubnutí, konkrétně při spalování kalorií a termogenezi (spalování tuků). Bylo také prokázáno, že káva snižuje obvod pasu.
Žlučníkové kameny: Káva snižuje riziko vzniku žlučníkových kamenů. Riziko se opět vyvíjí v závislosti na příjmu kofeinu. Již 400 mg denně toto riziko významně snižuje a největšího účinku je pak dosaženo při příjmu 800 mg kofeinu denně. Tento příznivý účinek pravděpodobně souvisí s tím, že kofein zvyšuje krevní tlak (zejména u starších osob a po jídle).
Zdroje kofeinu
Nejběžnějšími zdroji kofeinu jsou káva a čaj. Šálek o objemu 250 ml obsahuje přibližně 95 až 200 mg kofeinu v závislosti na tom, kdo kávu vaří, a na zdroji. Šálek černého čaje o stejném objemu obsahuje 14 až 70 mg kofeinu, zatímco zelený čaj 24 až 45 mg. Kolové nápoje (standardní i light) obsahují přibližně 23-39 mg kofeinu v 330 ml plechovce. V případě energetických nápojů se obsah kofeinu značně liší, ale například Red Bull má 70-80 mg v 250 ml plechovce. Existují však i energetické nápoje, které obsahují více než 200 mg kofeinu.
Kdy je káva škodlivá
Bipolární porucha: Jeden případ se týká 36letého muže s bipolární poruchou, který byl hospitalizován s příznaky mánie po vypití několika plechovek energetických nápojů s kofeinem.
Glaukom: Lidé s glaukomem by neměli pít kávu, protože zvyšuje nitrooční tlak. Tlak se zvýší do 30 minut po konzumaci kofeinu a stav trvá asi 90 minut.
Srdeční problémy: Kofein ve vysokých dávkách (700 mg a více kofeinu denně) může u citlivějších jedinců způsobit srdeční arytmii.